Dobré čtení emocí vytváří dobré vztahy

Žena ve žlutém tričku.To, že blízké emoční naladění je podstatné pro vytváření osobních vztahů, ví dnes snad už každý. Co už ale každý neví, je fakt, že se v této schopnosti můžeme trénovat a můžeme ji využít i v našem pracovním životě, abychom věděli, jak jednat s různými typy lidí

V HR managementu se nespoléháme jen na to, co nám potenciální uchazeč o sobě říká, ale čteme i jeho mimiku, gesta a tón hlasu. Těžko lze tak uvěřit někomu, kdo sedí zabořený hluboko do křesla, má přiškrcený hlas a nervózně bubnuje prsty do opěradla, že je sebevědomý.

I jako zaměstnanci musíme být schopni odhadnout aktuální nálady. Při prodeji nám emoční nastavení zákazníka napovídá, jakou máme zvolit prodejní strategii, a při jednání se šéfem zase snadno poznáme, kdy je správná chvíle nadhodit téma zvednutí platu. Komunikační a interpersonální dovednosti tak nabírají na důležitosti a to nejen v přímém kontaktu s klientem, ale i při prodeji po telefonu.

Podrobnější výzkum týkající se emoční percepce začal v sedmdesátých letech minulého století a je spojen především se jménem Paula Ekmana, který spolu s W. Friesenem určil na základě antropologických výzkumů 6 základních emocí, které mají společné všichni lidé na planetě. Jsou to:

  • Hněv (Anger)

  • Znechucení (Disgust)

  • Strach (Fear)

  • Štěstí (Happiness)

  • Smutek (Sadness)

  • Překvapení (Surprise)

V pozdějších letech se výzkum přesunul i na kontextuální indikátory emočního nastavení. Na důležitosti tak nabral tělesný postoj, tón hlasu a vztah k okolí. Samotný výraz obličeje totiž může být velmi matoucí bez dalších indícií. Náš mozek je naprogramován k tomu, aby tyto signály velmi pozorně četl, neboť v naší evoluční historii bylo extrémně užitečné vědět, jestli nás opice z druhé tlupy vítá nebo zda nás chce zabít.

Pokud se podíváte na následující obrázek, pak snadno pochopíte, proč samotný výraz obličeje nestačí pro pochopení aktuálního emočního prožitku jedince:

Serena Williams

Levý obrázek většině lidí asociuje buď vztek nebo bolest. Pokud se ale podíváme na pravý obrázek, kde získáme navíc informace z tělesného postoje, tak zjistíme, že jde o výraz triumfu z vítězství na U.S. Open 2008.

Pokud tedy chceme být úspěšní v osobním i pracovním životě, je třeba věnovat více času čtení emocí lidí kolem sebe. Slavný psychoterapeut C. Rogers takové vzájemné naladění na emoční prožívání druhého označil termínem kongruence neboli shody a pokládal jej za jeden ze základů své terapeutické práce. Kongruence lidi spojuje a umožňuje jim být ve vzájemném kontaktu.

Zdroje:

Barrett, L. F., Mesquita, B., & Gendron, M. (2011). Context in emotion perception. Current Directions in Psychological Science, 20(5), 286–290. doi:10.1177/0963721411422522

Gendron, M., Mesquita, B., & Barrett, L. F. (2013). Emotion perception: Putting the face in context. V D. Reisberg (Ed.), The Oxford handbook of cognitive psychology. (pp. 539–556). New York, NY US: Oxford University Press.

Janina Seubert, & Christina Regenbogen. (2012). I Know How You Feel. Scientific American: Mind, (2), 54–57.


autor: Pustina Jaroslav
další články autora »

Počítadlo návštěv